Repo obsahuje projekty, které jsem za svůj čas na FITu vytvořil. U projektů je uvedený i počet získaných bodů, stejně jako výsledná známka z celého předmětu.
Obsah repozitáře slouží jen a pouze ke studijním účelům - projekty se testují na plagiátorství a v případě odhalení hrozí tvrdé tresty.
Tento dokument popisuje moji osobní, vysoce individuální zkušenost s jednotlivými předměty na VUT FIT. Já jsem na FIT jsem přišel jako absolvent 4 letého gymnázia, jehož vrchol znalostí, co se programování týče, bylo HTML, JS a troška PHP. Počítače mám nicméně rád od mala a vzhledem k času, co jsem u nich trávil (převážně však hraním her či čtením webnovel) mě nenapadl jiný obor co studovat než informatika. Gymnázium jsem absolvoval s minimálním úsilím, přesto jsem vetšinou dostával známky 1-2. Nikdy jsem se pořádně nenaučil se učit a nejsem schopný udržet pozornost po delší časový úsek. To by pro uvedení do kontextu mojí osobnosti a potažmo také duchu v jakém se ponesou tyto recenze stačilo.
Pro absolventy průmyslovek může a nemusí být toto hodnocení irelevantní, protože nejspíš mají velmi odlišnou jak sféru znalostí, tak i styl učení. Teď už rovnou k recenzím--
Jak již bylo zmíněno v předmluvě, na FIT jsem přišel z gymnázia s minimální znalostí programování. Co tím chci řict je, že přechod na školu, jejímž cílem je doslova právě to programování byl pro mě možná trošku náročnější než pro jiné. V prvním semestru jsem si nebyl jistý, jak obtížné pro mě studium bude a proto jsem si takticky nezvolil žádný volitelný předmět navíc, což se zpětně ukázalo jako trochu škoda, protože jak jsem brzy poznal, každý kredit dobrý.
V prvním semestru na mě čekalo 5 předmětů. Protože můj ročník byl první ročník nového bakalářského programu, jehož součástí je oproti předchozímu programu rozsáhlejší výuka matematiky, byl jsem mírně vyděšen tím, že mě hned na začátku studia čekají 2 matematické předměty. Nyní k popisu jednotlivých předmětů--
Diskrétní matematika -- Předmět, který si zaslouží mnohem víc úsilí než jsem mu věnoval. Doc. Hliněná je velmi oblíbená vyučující, nicméně její výklad mi jaksi nesedl (Což bude spíše můj osobní problém, drtívě většině lidí vyhovuje). Předmět se zabývá výrokovou logikou, predikátovou logikou, matematickou indukcí, úvodem do matic... Zkrátka taková abstraktnější, "logičtější" část matematiky než jsem byl zvyklý ze střední školy. Naivně jsem si myslel, že vysoká škola bude totéž, co pro mě byla střední, takže jsem předmětum nevěnoval moc úsili, což se mi hlavně u IDM vymstilo tím, že jsem zkoušku nedal na první pokus, ale až na druhý. Poměrně složitý předmět, ale dá se naučit, jenom tomu věnovat ten čas... Absolvováno na 2. pokus, výsledná známka 54/100 E. Hodnocení: 5/10
Lineární algebra -- Matematika podobající se matematice středoškolské, akorát obsahující pokročilejší témata. Víceméně jenom počítání, dosazování do vzorečků. Znalosti z něj se využívají v rámci dalšího studia například v počítačové grafice. Přednašky měla taktéž doc. Hliněná, ale i dr. Hlavičková, ke které jsem chodil jak na přednášky, tak na cvičení. Dr. Hlavičkovou doteď považuji za jednu z nejlepších vyučujících, protože její styl vysvětlování mi přijde velmi příjemný a poměrně polopatický. V písemkách hledá body a jde vidět, že se doopravdy snaží studenty něco naučit. Nicméně jsem předmětu opět nedal úsili jaké si zaslouží, k tomu jsem ještě pokazil zkoušku, přesto jsem ho absolvoval na 1. pokus na 52/100 E. Hodnocení: 6/10
Elektronika pro informační technologie -- Elektrika, fyzika, vše, co od základní školy nenávidím. Předmět mi přijde navíc zmatený, na zkoušce se objevují věci, co se na přednáškách vůbec neřeší. Cvičení jsou k obsahu zkoušky taktéž víceméně irelevantní. Předmět mě vůbec nebavil, naštěstí látku z něho v dalších předmětech nijak výrazně nepotřebujete. Absolvováno na 2. pokus na 54/100 E. Hodnocení: 1/10
Úvod do softwarového inženýrství -- Předmět označovaný jako hlavní síto prváků. Mi nijak obtížný nepřipadal až na objektově orientované návrhové vzory, které pro mě byly poměrně nepochopitelné. Předmět podle mě nemá co dělat v prvním semestru, ale spíše až v 4. Obsahově zkrátka nijak neodpovídá tomu, co se děje v ostatních předmětech a řeší věci, se kterými se setkáte teprve za rok. Velké množství teorie, která se ale dá naučit a ER diagramy. Předmětu jsem obětoval asi 4 dny skrz Vánoce, přestože jsem chytl zrovna ty věci, o kterých jsem si říkal, "že to tam přece nedá", nicméně jsem jej absolvoval na první pokus, 73/100 C. 5/10
Základy programování -- Nejdůležitější předmět prvního semestru. Začiná se od základů C, ale velmi rychle se přechází k pokročilejším konceptům jazyka. V předmětu se řešili 3 projekty, přičemž u 1. jsem vůbec nevěděl ani jak začít. Neměl jsem vůbec tušení co dělat, protože jsem nebyl schopný přemýšlet funkcionálně. Odhodlal jsem se však napsat o pomoc staršímu spolužákovi (Díky Toaster), který mě nasměroval správným směrem a ve výsledku jsem celý projekt udělal skrz 1 přednášku IUSu. Ostatní projekty už pak byly jednodušší, protože jediné co jsem potřeboval bylo právě to počáteční nakopnutí správným směrem. Jsem toho názoru, že kdo úspěšně neabsolvuje IZP, IT není obor pro něj. Zkouška je pořád to samé, na 1. pokus s 2 hodinkama přípravy 76/100 C. Hodnocení: 8/10.
Školu jsem značně podcenil, skrz zkouškové jsem v depresích přemýšlel nad jinými obory, protože jsem si myslel, že předměty nemám šanci zvládnout a vůbec jim nerozumím. Opak se ukázal být pravdou a vše jsem nějak zvládl. Rada pro čtenáře: Průběžně se učit (Who am I kidding tho), připravovat se tedy alespoň na cvičení, dělat projekty dřív než na poslední chvíli a hlavně, programovat, programovat. Jakákoliv malá blbost vás nadchne, naprogramujte ji. Pomůže vám to naučit se přemýšlet jako programátor a velmi vám to ulehčí život v dalších semestrech.
Po depresích ze zkouškového v 1. semestru jsem se už těšil na něco nového a 2. semestr vítal s radostí. Na začátku roku se dělal rozřazovací test na angličtiny, který jsem speedrunem (něco pod 10/30? minut) absolvoval na 56/60, což mě nemile překvapilo, neboť jsem si chtěl zapsat tu nižší angličtinu BAN4 namísto toho "nejsložitějšího" AIT. Toho jsem nakonec dosáhl podáním žádosti o snížení úrovně, kde jsem svůj výsledek dal za vinu zásahu vyšší moci. Také jsem si konečně zapsal volitelný předmět, avšak jen 1, což je velmi málo a lituji, že jsem si nezapsal minimálně aspoň 1 navíc. Semestr byl poznamenán koronakrizí, která cca od 7. týdnu přesunula výuku do světa internetu. Nyní k předmětům:
Matematická analýza 1 -- Další z řady matematik, znovu opět přednášená doc. Hliněnou, ke které jsem tentokrát chodil i na cvičení. Znovu opět jsem se utvrdil v tom, že i přes svoji oblíbenost u ostatních studentů to zkrátka není vyučující pro mě, což ale určitě není její chyba, protože jde vidět, že do učení je zapálená a má snahu naučit. Pokazil jsem první 2 minitesty psané ještě prezenčně (3/12 bodů), po zbytek semestru kvůli koronaviru byla IMA1 jen 1x týdně democvičení, tedy skip. Na zkoušku jsem se připravoval nepříliš intenzivně asi 2 dny a šel se na ni vlastně jenom podívat. O to překvapenější jsem byl, když mě čekalo velmi přijemné zadání, které jsem ke svému překvapení absolvoval na 1. pokus na E (55/100) i s tím málem, co jsem uměl. Matematika jako taková mě nicméně přiliš nenadchla, což může být taky tím, jak málo úsilí a času jí věnuju. Hodnocení: 5/10.
Návrh číslicových systémů -- Po IEL konečně zajímavý HW předmět, který není nijak náročný. Projekt je opakující se, zkouška se taky velmi opakuje, nicméně ani tak jsem ji nedokázal složit na 1. pokus, za což je možná zodpovědná jednodenní cca 6 hodinová příprava. Spoiler: V tomto semestru jsem paradoxně na 1. pokus nedal pouze tuto "nejjednodušší" zkoušku. Na 1. opravný jsem se však připravoval o dalších 5 hodin více a zadařilo se - výsledek na 2. pokus 87/100 B. Hodnocení: 6/10.
Operační systémy -- Zábavný předmět, který je označován po IUSu jako další síto. Dělají se v něm 2 projekty, 1. projekt na posix shell a 2. na synchronizaci procesů. 1. projekt byl velmi zábavný a poměrně jednoduchý, díky němu jsem také zjistil, že shell mě baví a je to jedno z věci, které bych se chtěl věnovat více. 2. projekt byl složitější, tentokrát v C, ale stále nic nesplnitelného. Z obou projektů jsem tady získal plný počet a zbývala připrava na zkoušku, které jsem nevěnoval tolik času, kolik bych chtěl. Znovu opět jsem na zkoušku šel s tím, že si to jdu jen zkusit a znovu opět jsem podcenil sám sebe a zkoušku úspěšně napsal na naprosté minimum (celkem 57/100), což mě mírně mrzelo, protože předmět mě bavil a upřímně jsem měl navíc, učit se další den nebo dva a nebo chytit lepší zadání. Nechtěl jsem však riskovat a výsledné E přijal. Hodnocení: 8/10.
Programování na strojové úrovni -- Assemblery, poměrně děsivá záležitost. V ISU se dělají 3 programovací testy, úkolem každého je naprogramovat pár úkolů v assembleru. Napsal jsem si prezenčně jen 1, ostatní pak už kvůli koronakrizi online. Zde stojí za zmínku garant, dr. Orság, který zvládl přechod online na jedničku (Komunikace se studenty na discordu, organizace testů online... TOP). Nejtěžší na předmětu bylo získat zápočet, což se mi ale podařilo už po 2. testu. Zkouška pak primitivní opakující se, na 1. pokus hezké D, 68/100. Dr. Orság také drží rekord za nejrychleji opravenou zkoušku -- Sotva jsem opustil prostory fakulty a otevřel na mobilu WIS, už jsem měl známku. Assemblery jsou na první pohled složité, ve výsledku ale ne tak děsivé, jak se mohou zdát. Je ale velmi důležité nepodcenit testy, protože jakmile se v tom ztratíte, vezete se až do konce. Hodnocení: 7/10.
Základy počítačové grafiky -- Předmět zařazený do 4. semestru, který si může zapsat dřív ale každý, kdo má z IZP D+. To byl také můj případ, chtěl jsem ho mít za sebou dřív. Za zmínku stojí přednášky Ing. Mileta, který se v nich snaží probíraná témata ukazovat v praxi -- v počítačových hrách, což bylo zajímavé a přijemná změna od hromady teorie. Předmět je zajímavý, nicméně byl velmi poznamenán koronakrizí, kvůli které nebyly prezenční bodované cvičení, ale velký projekt v C++. Ten ve mě vytvořil nenávist k tomu jazyku a bohužel mi grafiku docela znechutil. Nicméně mi potvrdil, že můj sen programovat hry je opravdu jenom sen a reálně to dělat nechci. Projekt jsem nějak udělal na pár bodů na zápočet, zkouška pak nebyla žádná zrada a 1. pokus 64/100 D. Hodnocení: 6/10.
Angličtina 4: Středně pokročilí -- Angličtina, kde největší problém je nudit se 1,5 hodiny na každotýdenním cvíčení, které jsou dobré možná tak na dělaní projektů do jiných předmětů, případně pro lidi, co anglicky vůbec neumí. Koronakrize zde pomohla, protože cvičení nebyla a namísto toho byly jakési materiály v moodlu, které jsem ale stejně nijak nedělal. Nakonci se psala zkouška za 100 bodů, obsahově v podstatě na úrovni písemky ze střední školy. Na zkoušku nulová příprava, výsledek 97/100, A. Hodnocení: 2/10.
Typografie a publikování -- Můj první volitelný předmět, ve kterém jsem se naučil používat LaTeX. Velmi užitečná věc hlavně do dalších předmětů na různé technické zprávy/dokumentace a později také na bakalářskou práci. 6 projektů, nijak složitých ani obtížnostně, ani časově, se dalo zvládnout bez problému. Předmět má i přednášky, které jsem ale upřímně neviděl ani 1, akorát občas koukl na slidy. Za zmínku stojí, že závěrečná písemka trvala Dr. Křenovi opravit více než měsíc. Předmět jsem však absolvoval i bez ní, takže mi to nijak nevadilo. Výsledek: 86/100 B, hodnocení 8/10.
Druhý Semestr je velmi volný, předměty nikterak složité a mrzí mě, že jsem si jich nezapsal víc. I s mojí minimální přípravou nebyl problém zkoušky absolvovat na 1. pokusy a pokud bych se snažil víc, mohl jsem mít výsledky mnohem lepší. Právě tento semestr ve mně utvrdil to, že IT mě doopravdy baví a chci v něm pokračovat. Prázdniny po 1. roce byly, co se délky týče, srovnatelné s prazdninami po maturitě. To je ale bohužel za cenu toho, že zkoušky jsou napasovány těsně na sebe, přičemž ještě má každý student možnost se účastnit až 3 termínů zkoušky, bez omezení. Má to své pro i proti, ale jakmile máte zkoušky za sebou (Nejlépe všechny a úspěšně), pro jednoznačně vítězí. První rok na FITu pro mě byl ze začátku složitý, ale později se situace zlepšila a já se po měsíci nudy o prázdnínách dokonce začinal těšit na další rok.
Přišlo září a s ním další školní rok. Tento byl ale velmi silně zasažen koronavirovou pandemií, takže nejen 3., ale i 4. semestr byla výuka pouze distančně. Mi to vyhovovalo, mnoha lidem ale určitě ne. Některé předměty měli tedy mírně odlišnou organizaci (Př. IPT, IMA2...), což se odráží i v mých recenzích některých předmětů. Zkouškové období bylo velmi nahustěné na sebe, mezi jednotlivýma zkouškama byla mezera pouze 1 den, což je pro speedrunnery jako jsem já opravdu hranice na to, aby se předmět, ze kterého neviděli přes semestr krom projektů nic, naučili nějak rozumně. Nyní již k oněm samotným recenzím --
Algoritmy -- Předmět garantovaný prof. Honzíkem, který učil (a také byl značně neoblíbený) už za časů studia mého otce. Na přednáškách se objevuje otřesný pseudokód,, který jde proti všemu, co nás prozatím na FITu učili. Pseudokód míchá češtinu s angličtinou, je nekonzistentní a vychází z dnes již mrtvého Pascalu. Výjimkou nejsou názvy funkcí Succ, Actualize, které vám něřeknou vůbec nic a naopak vás ještě více zmatou, což by v předmětu, který vyučuje už tak poměrně složité algoritmy není přijemné. Brzo se snad prof. Honzík plně odebere do důchodu a nechá doktora Křenu předmět změnit k lepšímu. Projekty jsou již přes 15 let opakující se sada úkolů, kterou není problém vypracovat na plný počet. Obzvlášť, když si z githubu stáhnete i pokročilé testy, na základě kterých probíhá hodnocení. Příprava na zkoušku cca 1,5 dne ne příliš intenzivního učení, výsledek 66/100, D. Hodnocení: 3/10.
Formální jazyky a překladače -- V předmětu jsem měl možnost poslouchat výklad prof. Meduny, kterého považuju za jednoho z nejlepších přednášejících, se kterými jsem se setkal. Bylo ale bohužel vidět, že mu chybí fyzická přítomnost studentů v učebně. Přednášky i přesto působili dobře (Těch pár co jsem viděl...). Jako projekt je v IFJ tvorba překladače pro daný jazyk (My měli jazyk založený na Go), který je vypracováván v týmu až 4 lidí. Já měl to štěstí a byl v týmu se spolužáky z týmů na matematiky z 1. semestru, takže jsme se všichni znali a neřešili v průběhu komunikační problémy. Projekt jako takový je zvládnutelný, ale vyžaduje poměrně dost času. Co je na něm však nejhorší je to, že programová část je hodnocena max. pouze 15 body, což je na tak obrovský projekt velmi, velmi málo. Je to asi nejvíc podhodnocený projekt na FITu. Argumentace, že část projektu zasahuje i do předmětu IAL mi nepřijde dostatečná. Na obhajobách jsme ještě ke všemu chytnuli již zmíněného prof. Honzíka, který se ptal na otázky s projektem vůbec nesouvisející a dokonce lidově řečeno "seřval" kolegu z týmu za to, že nezná rozdíly mezi typama hashtably. Nakonec jsme ale i přesto dostali docela dost bodů. Alespoň že zkouška je relativně přijemná a za den nepříliš intenzivního učení se dala zvládnout. Výsledek 61/100, D. Hodnocení: 6/10.
Matematická analýza 2 -- Předmět vyučuje a garantuje doktor Fuchs, jež mezi studenty FITu není moc oblíbený. Na IMA2 jsem měl možnost pochopit proč. Jako přednášející je dobrý, to nikdo nemůže říct že ne. Původně mělo být několik písemek, ze kterých by se přes semestr získávaly body. To bylo změněno kvůli koronaviru a namísto toho byl každý týden zadaný domácí úkol za 1 bod. Vypracování tohoto úkolu (Bez nápovědy) trvalo někdy i více než 5 hodin, zkrátka velmi zdlouhavé. Tento bod jste navíc vůbec dostat nemuseli, protože způsob opravování úkolů závisel nejspíš na aktuální poloze hvězd, alespoň tak hodnocení doktora Fuchse působilo. Na 1. termínu zkoušky se pak objevili extrémně odporné příklady (Hlavně výpočty v nich), které vedly k tomu, že 1. termín měl úspěšnost pouhých 21%. Člověk by čekal, že si doktor Fuchs řekne, že nejspíš připravil zkoušku příliš složitou a na 1. opravný termín zvolí výpočty o něco jednodušší. Opak byl pravdou a první opravvný termín měl úspěšnost závratných 12%. Už jsem pomalu ztrácel naději a bál se, že budu muset IMA2 opakovat. Na třetí termín jsem se naučil ještě o něco lépe a tady už se zadařilo. Stále však bylo málo času na kontrolování zdlouhavých mezivýpočtů, ve kterých je ohromně mnoho možností, kde udělat chybu, což vedlo k tomu, že mi k vypracování některých úloh, i přestože jsem věděl jak, zkrátka nestačil čas. Doba učení na 3 termíny mohla být kolem 30-40 hodin, výsledná známka 65/100, D. Hodnocení: 3/10.
Návrh počítačových systémů -- Projekty ve VHDL byly poněkud otravné, ale zvládnutelné. Předmět na mě nezanechal nijak velký dojem, ale těch pár přednášek co jsem nějak viděl mi přišlo dost zajímavých a plánuju se k nim někdy vrátit. Příprava na zkoušku zabrala 1,5 dne nepřiliš intenzivního učení, výsledek 68/100, D. Hodnocení: 5/10. (Možná by bylo vyšší, kdybych sledoval přednášky)
Pravděpodobnost a statistika -- Mnoha studenty nenáviděná, z mého pohledu ale nejzábavnější matematika na FITu, jejíž části využijete i v praktickém životě. Původně mělo být v semestru pár testů, kvůli covidu ale byla akorát každý týden malá písemka za 1 bod. Trochu mě mrzí, že i když jsem jednu písemku vypracoval sám, v ohodnocení přišla zpráva, že mám totožná postup s X dalšíma lidma, přesto jsem ale svůj bod dostal. Mimo tento incident byl předmět zajímavý, zábavný a cvičení s p. Doktorkou Hlavičkovou hodně naučila. Pro zvládnutí zkoušky stačilo dávat pozor na cvičeních a vypsat si na povolený tahák pár vzorečků. Na zkoušku jsem si akorát zrychleně během 1 odpoledne zopakoval cvičení, výsledek 65/100, D. Hodnocení: 7/10.
Signály a systémy -- Asi největší strašák celého semestru, který byl těžce poznamenaný koronakrizí. Předmět je sám o sobě náplní velmi abstraktní a složitý, i přestože prof. Černocký se na přednáškách snaží, aby tomu tak nebylo. Jeho lidský přístup se mi velmi líbí a jde vidět, že se snaží. Doporučuju sledovat přednášky, které hodně pomohou při zkoušce (Já je nesledoval vůbec...). Celkově, přístup ke studentům byl v ISS jeden z nejlepších. Bohužel, kvůli koronaviru byla zrušena bodovaná cvičení (respektive, stále byla, ale pouze nebodovaná, což se projevilo v mé nepřítomnosti na polovině z nich). Byla také zrušena půlsemestrální zkouška a projekt byl rozšířen na 30 bodů. Byl to však jeden z nejzábavnějších projektů, co jsem na FITu vypracovával. Velmi se mi líbila volnost při jeho vypracovávání, kdy se neřešil postup, ale pouze výsledek. Retrospektivně můžu taky říct, že nebyl zdaleka tak složitý jak se zdálo. Bohužel byl ale zadaný relativně pozdě a hlavně byl jeho deadline až v lednu, v průběhu zkoušek, takže tam nebyla motivace s ním začít dřív. Proto ho taky mnoho lidí neudělalo vůbec, protože zadání na první pohled vypadalo velmi děsivě. To, že jsem vypracoval celou základní část projektu mě zachránilo u zkoušky. Na 3. termín jsem úspěšně zkoušku složil, výsledek 49.5/100, E. Hodnocení: 5/10 (Bylo by vyšší, ale bohužel organizace tento semestr nebyla slavná. Předmět měl po 3 termínech úspěšnost jenom necelých 50%).
Konverzace v anglickém jazyce na aktuální témata -- Další kreditová angličtina do sbírky, opět poznamenaná pandemií. Namísto cvičení byly akorát 2 a to online, kdy navíc nahrazování prezentace a proslovu proběhlo formou, kdy jsme nahráli video. Na tom jsem kvůli svému perfekcionismu strávil nepěkné množství času, kdy by mi stačila klidně i polovina, možná i třetina, abych dostal stejný počet bodů, protože Mgr. Walek hodnotí opravdu velmi mírně. Angličtina to byla zajímavá, protože se tady doopravdy mluvilo a relativně mě i bavila. Je to ale jeden z mála předmětů, o kterém si myslím, že by byl prezenčně mnohem lepší. Příprava na zkoušku nebyla žádná, výsledek 97/100, A. Hodnocení: 6/10.
Třetí semestr byl z mého pohledu dost složitý a taky časově nabitý kvůli projektům a domácím úkolům a písemkám, které by prezenčně nebyly, ale nakonec jsem ho úspěšně zvládl. Oproti loňskému roku jsem už navíc aklimatizovaný na školu, takže i když jsem předměty dělal na 3. pokus, byl jsem na tom mentálně mnohem lépe, než když jsem v 1. semestru opakoval IDM.
Po 3. semestru jsem se těšil na léto, o kterém jsem si naivně myslel, že bude podobně volné jako léto 2. semestru. Po zhruba měsíci ale přišly první projekty a společně s nimi i ztráta iluzí o volném jaru. Přes semestr tedy bylo co dělat a projektů bylo docela hodně, ale nakonec jsem je všechny zvládl, docela dobře si myslím, a hlavně jsem zvládl i zkoušky -- Všechny poprvé na první pokus.
Databázové systémy -- Předmět opustil doc. Zendulka a garantem se stal doktor Bartík. To byla nejspíš dobrá změna, protože už například nebylo potřeba vypracovat "nadstandardní" řešení projektu pro zisk plného počtu bodů. Předmět jako takový je dobrý úvod do databází, věc co mě ale napadá co bycch vytkl je nedostatečně vysvětlená Boce-Coddova normální forma (3,5NF). Projekt je pak zadán docela zmateně a hlavně nepřehledně, což ale nebránilo tomu, abysme ho s kolegou v týmu vypracoval velmi slušně. Není složitý, ale poslední část může zabrat dost času (Hlavně kvůli tomu, že některé věci v některých editorech nefungujou.. fuck DBeaver). Na zkoušku stačil cca 1,5 dne přípravy, přičemž prednášky jsem v podstatě nesledoval. Databáze ale nejsou moc zajímavé a k projektu mi chybí například vzorový nástroj pro vypracovávání, ať nemusím řešit problémy s nevhodně zvoleným. Výsledek 63/100, D. Hodnocení: 4/10.
Počítačové komunikace a sítě -- Takový pěknž úvod do sítí, včetně zábavných projektů, nebýt hrozné zkoušky. Přednášky jako takové nebyly špatné, ale konkrétně doktor Veselý si mohl sehnat kvalitnější mikrofon. 1. Projekt byl poměrně jednoduchý a jako úvod k němu stačily bohatě přednášky. 2. projekt už byl horší, což šlo vidět i na histogramu výsledků -- Většina lidí se ani nepokusila ho nějak vypracovat. K projektu totiž není žádný úvod, jenom pár stránek, odkud máme čerpat. I ten se mi povedlo relativně dobře vypracovat a body jsem ztratil pouze na chybějící teorii v dokumentaci -- Taky, jak chci mluvit o něčem, čemu skoro vůbec nerozumím. Projekt 2 byl ale zábavný, i přes svou náročnost. Problém IPK leží ve zkoušce. Na ní se objevují věcí, o kterých nepadla za celý semestr ani zmínka. Na wiki stránkách předmětu se píše, že přednášky nestáčí k absolvování předmětu, že je potřeba se učit ze studijní literatury. Tou je 900+ stránková knížka, jejíž pouhé přečtení by zabralo víc času, než kolik si předmět za 4 kredity zaslouží. Proto úplně nevidím důvod v přednáškách, když stejně nás nakonec pošlou učit se ze studijní literatury, která obsahuje vše, co bylo na přednáškách a mnohem víc. Toto si myslím, že by bylo vhodné upravit. Příprava na zkoušku: cca 2 dny lehkého učení, výsledek: 70/100, C. Hodnocení: 6/10.
Principy programovacích jazyků a OOP -- Doktor Kolář na některých přednáškách zněl, že umírá. Proto jsem je raději nesledoval, i když by to s některými věcmi možná pomohlo. Předm,ět je z velké části zaměřený na OOP, ale projekty už ne. Projekty dokonce vůbec neodpovídají tomu, co předmět vyučuje a namísto toho jaksi navazují na IFJ. V prvním projektu se vytváří parser cílového kódu jazyka z IFJ. Ve druhém projektu se tento parsnutý jazyk interpretuje. Ani jeden projekt není nutné vypracovávat objektově, i když za to je malinko bonusových bodů. Ve druhém projektu se navíc opakuje něco, co se dělá už v projektu prvním -- syntaktická a lexikální analýza, což mi přijde velmi hloupé. Přesto jsem rád, že jsem měl možnost si na FITu vyzkoušet celý ten proces tvorby překladače a poté i jeho interpretu. Zkouška je... zajímavá, velmi si potrpí opravující na terminologii, ale nebylo to nijak zlé. Cca 2 dny učení, ne moc náročného, 74/100, C. Hodnocení: 5/10.
Základy umělé inteligence -- Obsahem přednášek je ohromné množství algoritmů, které si jsou navíc velmi podobné a proto se můžou dost plést. V průběhu semestry jsme dělali 4 projekty, kde jsme si některé z algoritmů mohli vyzkoušet. Na zkoušce se jich však moc neobjevilo, spíše teorie. Celkově mám z IZU dojem, že se snaží nacpat do 13 týdnů až příliš věcí. Taky, na to, že se jedná o základy umělé inteligence, tak reálně žádnou umělou inteligenci nepoužíváme ani netvoříme, což mě docela mrzelo. Naopak se učíme pouze teoretické základy a algoritmy. Předmět mě moc neoslovil, protože sice hodně teorie, ale její použití v praxi už ne. A prolog, no... Ten musíte zažít. Na zkoušce jsem ho paradoxně měl dobře a zachránil mě, ale přijemné to nebylo. Výsledná známka po cca 1,5 dne učení: 56/100, E. Hodnocení: 4/10.
Seminář Java -- Povinně volitelný seminář, který mi přišel jako jediný, co mě doopravdy zajímá. Hlavně kvůli minecraftu, hehe. Skutečně jsem si v něm ale Javu osahal, vypracovali jsme poměrně rozsáhlý projekt správy skladu. Taky jsem si poprvé vyzkoušel objektové programování. Přednášky moc záživné nebyly, první projekt byl velmi zmatený a nebýt toho, že na Discordu někdo vysvětlil, jak na to, asi bych ho ani nevypracoval (Nebyl problém s tou programovací částí, ale spíš jak to vůbec spustit a celkově věci kolem). Projekt byl poměrně zajímavý, ale náš výsledek občas sám od sebe spadne a celkově funguje tak, jak se mu chce. Taky mě docela mrzí, že předmět není hodnocený, přestože zabírá docela dost času. Výsledek: 90/100, Hodnocení: 6/10.
Tvorba webových stránek -- Tady jsem si potvrdil, že frontend, konkrétně CSS, opravdu nechci dělat. Dělání cvíčení a projektů pro mě bylo utrpením. Půlsemestrální + semestrální test byl kvůli online podobě zrada, ze které nikdo nezískal plný počet bodů. Přesto jsem se nějak naučil používat čisté CSS (Které se už kvůli knihovnám jako bootstrap stejně snad nepoužívá) a html. Projekty mi opravoval dr. Očenášek, který sice opravoval velmi, velmi pomalu, ale na oplátku dal hodně bodů. To vedlo k tomu, že celkový výsledek z předmětu je 87/100, B. Hodnocení: 4/10.
Praktické aspekty vývoje software -- Předmět dělaný hlavně pro prváky, takže jako druhák jsem neměl sebemenší problém. Přednášky jsem si občas pouštěl jako background noise a bohužel mi jako druhákovi moc nedali. Kdybych ale byl prvák, který s prací v týmu nemá zkušenosti, věřím, že by mi to dalo hodně. První projekt byly testy, které nebyly nijak těžké. Druhý projekt je klasicky týmová kalkulačka, kdy drtivou většinou práce odedřel kolega (GUI hlavně) a já nedělal skoro nic. Ani kdybych dělal, nebylo by to ale moc náročné. Předmět je farma na kredity (minimálně pro druháky+), výsledek: 92/100, A. Hodnocení: 8/10.
Rétorika -- Můj první humanitní předmět. Nečekal jsem od něj moc, takže jsem byl překvapen, jak dobře se Mgr. Klapetek poslouchá. Teoreticky jsem nemusel být ani na 1 hodině a stále bych předmět úspěšně splnil. Přesto jsem však byl paradoxně na všech přednáškách krom 1. Mgr. Klapetek se velmi dobře poslouchá, rétorika mi dala nový pohled na některé věci a věřím, že jsem díky ní zase o něco "inteligentnější". Také se těším na další humanitní předmět. Hodnocení: 9/10.
- semestr byl relativně časově nabitý, ale složitý mi krom IZU nepřišel. Hlavně je v něm snad nejvíce prostoru na volitelné, takže je možnost se věnovat i něčemu jinému, než nudným povinným předmětům.
Po velmi dlouhých prázdninách jsem se těšil na 5. semestr, ale měl jsem trošku strach z těch "vychazovacích" předmětů jako ISA a IMS. Stáhl jsem si tedy IMS přednášky už o prázdninách, že se na ně podívám dopředu. Nepodíval. Tento semestr už probíhal opět z větší části prezenčně, na přednášky jsem ale stejně nechodil. Bylo docela hodně projektů a k tomu starosti s bakalářkou... Každopádně některé projekty byly dost meh, jiné ale zase dost good, o tom ale detailněji v recenzích na jednotlivé předměty. S chutí do toho!
Informační systémy mají být vrcholem, který staví na předmětech jako IUS a IDS. V předmětu je jeden velký projekt - vytvořit informační systém na dané téma. Tento projekt se vypracovává v týmu 3 lidí, já měl tu smůlu, že moji teammati z minulých semestrů buď tento předmět neměli a už měli jiný tým. Musel jsem se tak přidávat k náhodným lidem, což nedopadlo úplně nejlépe. Tento projekt není složitý, v žádném případě není složitý, ale je pokud to člověk nechce vyloženě odfláknout, je to hodně časově náročné. A v případě, že nechytnete dobrý tým a musíte drtivou většinu celého projektu tahat vy sami, tak to už vůbec není žádná sranda... Každopádně mě ale projekt bavil, hodně lidí říká, že je zbytečný, já to ale vnímám tak, že mi dal hodně - primárně jsem získal základní přehled o tom, jak rychle a jednoduše vytvořit informační systém v pythonu. Mám k tomuto předmětu ale i výtky - na přednáškách se mluví o věcech, které jsou tak zastaralé, že se už vůbec nepoužívají. Zkouška z tohoto předmětu je poté naprosto zbytečná. Dalo ji asi 90% lidí na první pokus. Já se na ni učil asi 4-5 hodin a mám 31/51. Ani při učení na zkoušku jsem necítil, že bych se učil něco zajímavého nebo nového. Myslím si, že předmět by byl mnohem lepší, kdyby v něm byl pouze projekt. Ten by mohl být klidně o trošku rozsáhlejší za vícce bodů, ale takto ta forma není úplně šťastná. Hodnocení: 5/10. Výsledek: 67/100, D.
IMP je první HW předmět, který mě bavil. Cvičení jsou na první pohled dost strašidelné, ale reálně je to jenom vyhledávání registrů v dokumentaci. Na každé z nich jsem se "připravoval" 10 minut a každé jsem bez problému vypracoval. Cvičící doktor Strnadel vysvětloval i teorii za tím, cco se na cvičeních dělá, a můžu jenom doporučit. U projektu bylo na výběr z mnoha témat, já si zvolil světelnou tabuli. Byl to v podstatě maticový displej zapojený do FITkitu3 a na něm jezdil text. Projekt byl jednoduchý, zabral asi den, ale udělal jsem jej dosti neefektivně z důvvodu, že jsem prostě nevěděl jak to udělat lépe - v některých věcech jsou mikroprocesory dosti záludné a hlavně pro nováčky velmi špatně dokumentované - ani na internetu řešení nenajdete. U projektu je taky hodně důležité programovat efektivně - nedělat "hnusy" jako u klasického C, ale opravdu přemýšlet, protože mikroproccesory nemají výkon, aby vám pod něj vaši neschopnost schovali. Každopádně byl i ten projekt relativně zábavný. Zkouška pak nebyla nijak složitá a celkově o IMP můžu říct, že jsem si z něj dost odnesl a bavilo mě to. Věnovat se tomu nějak víc bych ale nechtěl, přece jen, proč se omezovat výkonově, když žijeme v době threadripperu. Výsledná známka: Hodnocení: 6/10.
IMS je první předmět, co jsem měl s doktorem Peringerem aneb PePem. Jeho přednášky byly hrozné - sledoval jsem je při učení na zkoušku a nic jsem si z nich neodnesl. Tak jsem je sledovat přestal. Přednášky doktora Hrubého jsou o poznání lepší, shrnoval v nich i obsah předchozích přednášek a dalo se to poslouchat. PePe je hrozný přednášející - podlě mě by ten člověk vůbec přednášet neměl. Já chápu, že je pro něj vše triviální a ani to nestojí za řeč. Pro mě by nejspíše taky bylo, kdybych to vykládal už po 30. a věnoval se tomu i v praxi. Jako student mi ale takové přednášky nedají vůbec nic. Půlsemestrální zkouška v předmětu byly Petriho sítě, se kterými jsem skončil stejně jako kdysi dávno u IEL - myslel jsem si, že všechno zvládám, ale když sleduju video, tak se to zvládá dobře. Když mám pak něco sám sestrojit, tak už to moc nejde. Doporučuju tedy potenciálním čtenářům-studentům, aby si petriho sítě i sami sestrojili, nikoliv pouze sledovali, jak je tvoří někdo jiný. V IMS Je také zajímavý projekt. Zadání si máme vlastně vymyslet sami, jenže není nikde řečeno, jestli to, co si vybereme, se bude líbit a bude na body stačit. Tento přístup se mi také velmi nelíbí. Hodnocení bylo sice velmi mírné, ale byly s tím nervy. Projekt se vypracaovává ve dvojicích, já měl výhodu, že jsem byl v týmu s teammatem z minulých semestrů. Práci jsme si hned na začátku dopředu rozdělili, že já budu mít na starost technickou zprávu a kolega implementaci. Toto rozdělení se mi velmi zamlouvalo, jelikož si upřímně myslím, že implementace byla v tomto případě složitější než technická zpráva a tedy kolegovi velmi děkuji, že jsem to nemusel řešit já :). Sestrojili jsme projekt na téma Green Deal, který předpovídal množství elektromobilů v ČR do roku 2030. Jen tak zběžně, ekomagory nepotěšíme, ČR na tom s elektromobilitou není a nebude dobře. Každopádně na projektu bych ocenil možnost třeba vzorových témat, kterým by se dalo věnovat. Pan doktor Hrubý sice organizuje seminář k nim, ale komu se chce chodit na přednášky že ano. Projekt jsme však i přesto vypracovali na 20/20 a na zkoušku tedy stačilo minimum. Celkově IMS nepovažuji za složitý předmět, zkoušky se hodně opakují a jakmile porozumíte principům, není na nich co pokazit. Příprava na zkoušku asi 4-5 dnů lehkého učení pár hodin denně stačilo k tomu, abych měl ze zkoušky téměř plný počet bodů za příklady, teorie však byla hard skip. Tedy 47/70 ze zkoušky na první pokus. Výsledná známka: 69/100, D. Hodnocení předmětu: 3/10.
ISA je pokročilejší IPK s mnohem lépe podaným obsahem. Předmět mě velmi bavil, přednášky (na které jsem stejně ale nechodil) byly velmi zajímavé a dobře podané. Při učení na zkoušku jsem je viděl všechny. Laboratoře byly jednoduché, ale zároveň dobře praktické a dalo se na nich si v praxi odzkoušet to, o čem se jinak jenom mluví na přednáškách. Projekt je vždy na výběr z několika variant u různých vedoucích, já cchtěl původně jiný, ale clickwars byly náročné a já si projekt omylem překlikl. To však bylo velmi dobře, neboť jsem se "překlikl" na to nejjednodušší moožné zadání. Alespoň mi tak připadaloo. Měl jsem za úkol implementovat dissector neznámého protokolu, ke kterému jsem měl ještě reverse-engineeringem udělat klient, který bude odpovídat chování referenčního. Práce reálně na 1-2 dny, ale kvůli hraní si s detailama tak 3-4. Zkouška bývá složitá nikoliv z důvodu složitosti látky, ale z důvodu velmi velkého množství teorie, které je potřeba rozumět. Já tomuto předmětu obětoval Vánoce a učení mi zabralo asi 5 dní, párkrát snad i 8 hodin denně. Na zkoušce jsem však chytl hodně praktických počítacích příkladů, když jsem chtěl a dobře uměl teorii. Trošku mě výsledek mrzí, ale předmět jsem přesto absolvoval na první pokus. ISA je zajímavá, doporučuju sledovat fórum, jelikož nikde jinde pan Matoušek informace nesděluje. To by mohl možná změnit a posílat studentům emaily, pak by byla ISA perfektní. I tak si ale není nač stěžovat, jsme dospělí a pan Matoušek od nás očekává, že se tak budeme chovat. ISA mě motivovala k tomu, že bych se chtěl sítím věnovat dál, za což velmi děkuji, protože jsem žádné tušení kam pokračovat dál neměl. Výsledek: 74/100. Hodnocení: 8/10.
Semestrální projekt. Zde není moc co říct, každý vedoucí má jiné požadavky, můj vedoucí po mě nechtěl v podstatě vůbec nic. Akorát ať chodím na konzultace. Na ty jsem chodil, něco jsem k BP dělal, ale zjistil jsem zpětně, že jsem to dělal špatně (ale akceptovatelně v nejhorším případě), takže doporučuju si hned od začátku ujasnit na 100% zadání. Hodnocení zde uvádět nebudu, výsledná známka:
O ITU se říká hodně věcí. Že je to nejhůře organizovaný, nejchaotičtější předmět studia. Nevěřil jsem tomu. Acch, jaká to chyba. Na shitshow jakou je ITU vás nic nepřipraví. Pan doktor Beran nemá absolutní tušení co dělá, vypadá, že se o předmět zajímá, ale zároveň ho má absolutně u pr****. Ten člověk je ztělesněný chaotic evil. Na přednášky jsem raději vůbec nechodil, špatná angličtina ve slajdech byla vše, co jsem potřeboval vidět. Beranovi dotazníky jsou největší blbost, chcce po studentech úplně zbytečné věci, které pak ještě špatně hodnotí. Na cvičeních se neprobíralo nic co by mě zajímalo, proč bych měl používat jakési WinAPI? Proč se vázat na jednu platformu a to navíc na windows? Byl jsem na tom cvičení po očkování proti covidu a dostal z něj krásných 2/5 bodů. Z ostatnícch jsem pak už měl plný počet (a 4,5/5), ale stále mě to nebavilo. Jediné, co bylo nějakým způsobem užitečné, tak byl javascript a programování jakéhosi chatu. Test z předmětu byl psaný na přednášce. Ale online. Ze školní síťě jsme se museli přihlásit na test. Nepochopím. Taky, ze začátku semestru, v době stále ještě trvající pandemie, Beran nespustí streamování do dolních místností, ať lidi raději sedí namačkaní na schodech, pandemie nepandemie, on nás chce vidět. Smh. A teď ta nejhorší část předmětu - obhajoby. Ze začátku nebyly detaily, nikdo nevěděl kam má přijít a co tam má vůbec dělat. Beran poslal email, co toto vysvětlil, až v noci před obhajobami. Na obhajobách samotných poté působil náladově jako na horské dráze. Na mém termínu vyhodil 4/7 týmů s tím, že tu aplikaci mají dodělat. Nám řekl, že jsme toho měli málo. MÁLO. Do projektu jsme nalili desítky hodin práce a můžu říct, že na FITu patřil k těm časově náročnějším. A Beran nám řekne, že jsme toho měli málo, že jsme měli každý dělat více GUI. Přestože nikde není specifikované, kolik a čeho má být. Naštěstí nás to dodělat neposlal, pouze řekl, že nám dá nižší ohodnocení. V půlce obhajob přišel email, že Beran požaduje AJAX v projektech. AJAX je každoroční meme a v některýcch případech to bez něj opravdu působí hloupě, ale stejně, v půlce obhajob poslat email, že to požaduje, přestože v zadání není o něm ani zmínka? Prostě ITUga. Nejhůře organizovaný předmět, Beran absolutně nezvládá cokoliv vyžadující minimum organizačních dovedností. Hodnocení: 0/10. Výsledek:
Zavádějící název, FCE nemá s přípravou na tu zkoušku nic společného. Jestli tomu správně rozumím, tak mělo. Před mnoha lety. Nyní je to kurz obchodní prezentace, který ale není ani to. Je to prostě to, že jsem tam každý týden došel a všichni jsme se bavili o čemkoliv nás zrovna napadlo. Ale anglicky. Spíše bych ten předmět popsal jako konverzaci v angličtině na náhodná témata. To ale není špatně, právě naopak. Pan Beneš je nejlepší lektor angličtiny, s jakým jsem se zatím setkal. Umí dobře mluvit a je schopný komunikovat o čemkoliv. Přestože tedy hodiny neměly žádnou ucelenou formu, tak samotná konverzace v angličtině mi hodně dala, rozmluvil jsem se a cítím se při mluvení anglicky sebevědoměji. V rámci předmětu měl taky každý z nás mít krátkou prezentaci, což je sice trochu otravné, ale není to nic hrozného a za 3 kredity super předmět. Hodnocení: 8/10. Výsledek: Zápočet ANO.
Předmět za 1 kredit určený primárně pro prváky, který jsem si vzal jenom kvůli tomu, ať mi to vyjde do 180 kreditů. Zbytečný předmět, na 1 kredit je toho docela dost, každý týden nějaký úkol, které se taky dají odfláknout (a taky nejspíš dostanete 100/100 bodů), ale já jsem perfekcionista a všechny úkoly musely vypadat hezky. Takže jsem tomu věnoval trošku víc úsilí než ostatní, ale stále nic až tak hrozného. Dá se stihnout udělat celý předmět za 1 den, jelikož úlohy jsou dostupné dopředu, což doporučuju. Jestli byste si předmět ale chtěli brát jen proto, že vás zajímá, tak tady se nic zajímavého nedozvíte. Výsledek: Zápočet ANO (100/100), Hodnocení: 2/10.
Další z humanitních předmětů s panem magistrem Klapetkem. Zajímavý předmět, přestože jsem téměř vůbec nedával pozor. Na přednášky jsem sice chodil, ale dělal jsem na nich projekty do jiných předmětů. Takže asi podobně jako s rétorikou´- předmět je zajímavý, ale pan Klapetek má hlas vypravěče pohádek. Hodně dobrý poslouchat na pozadí, ale jinak je ten hlas, toto není míněno ve zlém, natolik uklidňující, že se vám chce spát. Přesto bych ale PRM doporučil každému, kdo se chce něco víc dozvědět o právu, morálce a stejně jako s RET jsou přednášky pana Klapetka super.
- semestr je označován jako složitý a je to takový poslední strašák. Mi však nepřišlo, přestože projektů je docela dost. Zkoušky jsem absolvoval na 1. pokus, ale zase jsem jim, primárně ISA, obětoval hodně času přes Vánoce. IMP, IIS se dají naučit za den bez problému, IMS pak takový středně obtížný předmět na 3-4 dny. Ale lehčího učení, já se učil maximálně pár hodin denně. Také je to moje poslední zkouškové na FITu a jeho koncem jsem úspěšně složil všechny zkoušky a zbývá už jen ta poslední - Státnice. Celkově můžu říct, že ačkoliv se tak tváří, FIT není těžká škola. Vyžaduje ale, minimálně oproti humanitním školám či nějakým odpadním technickým školám typu Hradec, Liberec, Opava o dost více času. Kdo mu ten čas dá a není úplně hloupý by ale neměl mít s absolvováním předmětů problém.
Jedinou činností v tomto semestru pro mě bylo psaní bakalářské práce - myslím si, že mít k tomu navíc další předměty, byl by semestr o mnoho těžší. Bohužel jsem hodně podcenil náročnost práce a začal pořádně něco dělat až v půlce března. To jsem jel zhruba 2 týdny 12-16 hodin denně (jakkoliv nereálně to může znít) a práci chtěl dokončit. Povedlo se a přišel čas přejít na textovou část. Tu jsem psal zhruba další měsíc. Lépe řečeno, prvotní návrh jsem měl hotový za cca necelé 2 týdny, ale potom ladění detailů, pravopis, gramatika a podobné věci zabraly další měsíc. Práci jsem tedy odevzdal o 3 dny předem, přičemž hotová byla víceméně 2 týdny předem.
Konzultace k BP jsem měl +- každé 3 týdny, na půl hodinky, osobně. Vedoucím toto bylo označeno za nadprůměrnou aktivitu, což mě poměrně zaráží, protože co je potom aktivita ostatních? Nicméně bylo mi navrženo B jak vedoucím, tak oponentem. Poslední měsíc po odevzdání práce před státnicemi jsem denně trávil učením, zpočátku tak 3-4 hodinky a poslední 2 týdny klidně i 6-8 hodin denně. Před státnicemi jsem si nemyslel že cokoliv umím, ale reálně jsem uměl nejspíš víc než si myslím. U státnic mi byla přidělena otázka na UML, což bylo z mého pohledu docela jednoduché, přestože jsem otázku tušil jen okrajově a úspěšně jsem tedy ukončil své bakalářské studium na FIT VUT se známkami B/B, celková B.
Samotný koncept státnic ovšem nepovažuji za šťastný, neboť 5 minut na prokázání znalosti něčeho, co se člověk učí celé 3 roky, podle mě zkrátka není dobré řešení a úspěch/neúspěch krom reálných znalostí výrazně ovlivňuje i přidělená komise a otázka.
Celkově však bakaláře na FITu mohu doporučit, i přes pár negativních zkušeností. Ten čas, který věnujete projektům, z vás podle mě udělá o dost lepšího programátora, než kdybyste všechno dělali jen teoreticky. Hodně lidí, i aktivních studentů, si na FIT stěžuje z nejrůznějších důvodů, nicméně pro mě není žádný z nich natolik závažný, abych kvůli němu zahazoval celou fakultu. Možná mám jenom stockholmský syndrom nebo jsem duševní masochista, ale myslím že můžu říct, že jsem si studium na FITu užil a plánuju v něm pokračovat i na navazujícím magisterském.
V případě, že jste poctivě dočetli až do konce, vám gratuluji, neboť tento text je dlouhý přes 20 normostran - více než polovina délky bakalářské práce.